rajce.net - místo pro vaše fotografie

Z Nového Boru na kolech až do Karlových Varů, převážně přes Krušné hory. Z Boru jsme vyjeli já, Míša a Michal, v Libchavě jsme nabrali Jendu a v Děčíně se k nám přidala Jíťa. Poté následoval nejtěžší úsek - vystoupat na hřeben. Na Komáří hůrce nad Krupkou se k nám přidal Vojta, z Klínů jsme sjeli dolů do Litvínova pro Ivču. Ten sjezd, to byla paráda (asi 400 výškových metrů). Zato pak nazpět... ještě že jsme se v Litvínově posilnili. Pokračovali jsme po hřebenech až na Klínovec, odkud jsme sjeli dolů do Varů. A pak už vlakem domů... (teda do Lípy a pak na kole).

S Arachňaty do světa...
Dva a půl týdne na cestách, především po horách Prokletije na severu Albánie, ale také po Slovensku, Maďarsku, Srbsku, Černé Hoře, Chorvatsku, Slovinsku a Rakousku (a to nezmiňuju pár kilometrů v Bosně a Hercegovině). Zkrátka díky tomu, že jsme cestovali co nejlevněji (místními vlaky a autobusy, stopem, pěšky atd.), hodně jsme toho viděli a poznali.
Na tomto místě bych také rád poděkoval svým spolucestovatelům za skvělou společnost (Punk is not dead... Sákryš!)

Když jsem udělal zkoušky, vyrazil jsem, jak jsem slíbil, navštívit do Göttingenu Jíťu, která tam půl roku studuje v rámci Erasmu. Nakonec jsem jel sám, tak jsem to pojmul zcela "low-costově" a cestoval jsem stopem (akorát do Ústí n. L. jsem jel z Boru vlakem, abych mohl vyrazit včas a nestrávil půl dne stopováním po Čechách, stejně tak jsem potom z Děčína dojel vlakem). Po Německu se stopuje docela dobře, jak cesta tam, tak cesta zpět mi trvaly přibližně 12 hodin. Navíc jsem měl cestou příležitost oživit si zbytky své němčiny.
Göttingen by se dal shrnout asi těmito slovy - příjemné univerzitní město, kdekaždý jezdí na kole.
Pobyt jsem si užil, prý jsem měl štěstí na neobvykle hezké počasí (nepršelo), díky čemuž jsme mohli udělat i grilování na střeše s Křemílkem (jedna z levných pracovních sil z východu v göttingenských výzkumných ústavech :-)

Jája s Kubou mne vytáhli do hospody, skončili jsme v klubu Limonádový Joe na Beatles Revival s dalšími arachňaty a všemožnou jinou verbeží a pořádně zařádili.

Praktika z fyziologie živočichů a člověka. Udělal jsem jen pár fotek, pak mi došly baterky.

Fotky z tanečních s paní mistrovou, skvělou kapelou a hlavně s bicíma s kočičkovou dekou.

Výlet do Kataru s Jančou a Ondrou byl tak rychlý, že jsem stihl udělat jen tři fotky a že si ani nikdo nevšiml naší chvilkové nepřítomnosti.

Lyžařský kurz PřF UK, znovu na Klášterce v Krkonoších.

Na běžkách z Železné Rudy do Strážného s cílem vyzkoušet tzv. nouzová nocoviště v národním parku. Sněhu nebylo příliš, zato teploty šly až k -15 °C. Ve chvílích, kdy se mi podařilo rozmrazit foťák, jsem udělal nějaké fotky.

Něco málo přes 100 km na kole kolem Prahy s Jíťou (Praha - Zbraslav - Černošice - Karlštejn - Kuchař - Tachlovice - Jinočany - Chýně - Jeneč - Středokluky - Okoř - Tuchoměřice - Přední Kopanina - Praha).

Tmou X, výroční ročník, největší šifrovací hra na světě (aspoň tohoto typu). Kolem 2000 lidí pobíhalo od pátku do soboty po Brně a přilehlých lesích, obcích a loukách. Byl to pro nás velký zážitek, celkem i úspěch, ale hlavně jsme si rozšířili komfortní zónu.
Pro intenzivní luštění a sobotní déšť jsem skoro nefotil, víc fotek najdete na http://emgee.rajce.idnes.cz/Tmou_X/

BOBOsquad (Bobo, M.G., Terka a já) na terénní šifrovačce Za nosem probíhající od pátku do neděle kolem Brandýsa nad Orlicí. Jako jediní jsme vydrželi luštit až do konce, takže i když jsme byli průběžně třetí, nakonec jsme měli suveréně nejdelší čas. Kdyby se nám ze 14 písmen podařilo sestavit heslo "turbokompresor" (podle orgů zcela bežné slovo), vyhráli bychom, ale stejně jako žádnému týmu před námi se nám to nepodařilo, i když jsme se na to vyspali.

Cesta do Magdeburgu a zpět po Labské cyklostezce (http://www.elberadweg.de) za 6 dní, najeto 775 km.

Šifrovací hra, kterou jsme díky štěstí a tomu, že pro ostatní týmy byla moc primitivní, vyhráli (jako tým BOBOsquad - M.G., Makouš a já).

Nedělní výlet do Senohrab, Poddubí a Hrusic převážně s Arachňaty.

Pár fotek z udělování zápčtů na Zimním výcvikovém kurzu na Klášterce (hraní divadla).

Exkurze do botanické zahrady v Liberci s předmětem Masožravé rostliny, provázel nás pan ředitel Studnička.
Nic moc fotky, přecejen nebyly ideální světelné podmínky.

Před přednáškou Biologie buňky

Ruch velkoměsta

kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově